Definiția cu ID-ul 970489:
Enciclopedice
NOROC subst. 1. Noroce, mold.; -a (17 B III 127; BCI X 101) etc.; Nărocea, Ioan (16 A III 424; Sd XVI). 2. Norocel, Neagoe (17 B I 210); -ul t.
Exemple de pronunție a termenului „noroc” (50 clipuri)
Clipul 1 / 50